1. prosince: Den, kdy se začal psát příběh teplárenství

Bylo to v době první republiky, v roce 1930. Přesně v den, kdy kalendář ohlašuje zimu, byl zahájen provoz brněnské teplárny Na Špitálce, vůbec první v tehdejším Československu. Na svou dobu pokroková kombinovaná výroba tepla a elektřina do Brna dorazila až z New Yorku.

Z New Yorku až do Brna

Za oceánem se v době první republiky nechal inspirovat profesor brněnské techniky Vladimír List. Brněnské textilky tehdy z Brna dělali moravský Manchester. Slavné vily, nádraží i brněnský hantec, to vše se se tady rodilo díky textilkám. Látky z Brna míříly do celého světa a rozmach průmysl proměnil město v moderní centrum. Profesor List po svém návratu ze Spojených států zjistil, že na kilometr ročně brněnské textilky spotřebují mnohem víc páry než New York.

Přesto brněnskému vizionáři trvalo několik let, než průkopnickou myšlenku využití energie paliva při výrobě elektřiny jako tepla prosadil. 1. prosince 1930, po dvaceti měsících výstavby na bažinatém terénu byla v Brně teplárna světových parametrů skutečně spuštěna. Příběh českého teplárenství začal.

Na počátku měla čtyři kotle o výkonu 185 tun/hod., parovod o délce 5,6 kilometrů a 8 odběratelů. Stačily dva roky, aby se jejich počet zvýšil na 29. Přibyl i nový kotel s výkonem 75 tun/hod. Teplárna svou energií poháněla pokrok v Brně do příchodu války, poškozena byla při bombardování a osvobozování Brna v letech 1944 až 1945. Oprava proběhla ještě v témže roce.

Foto: Špitálka Brno, zdroj: Teplárny Brno

Nové časy, nové počty

V roce 2020 Teplárny Brno měli již sto tisíc odběratelů. Předtím stihly vyměnit parovodní rozvody za ekologičtější horkovody. „Každý nahrazený kilometr parovodního potrubí přináší snížení emisí o zhruba 336 tun CO2,“ uvedl dle serveru iBrno.cz k projektu generální ředitel.

Přelom pro teplárny nastal spuštěním provozu v areálu Červeného mlýna. Ten kombinuje paroplynovou teplárnu a akumulační nádrže. Teplo tak může být uloženo pro použití tehdy, kdy je skutečně potřeba. Může reagovat na denní špičky i rozmary počasí. Součástí provozu je i elektrodový kotel. Může odebrat elektrickou energii z distribuční sítě a vyrobené teplo uložit do akumulátoru, aby následně bylo využito k vytápění. Srdcem Červeného mlýna je v současnosti spalovací plynová turbína typu SGT- 1000 (výrobce SIEMENS AG) s výkonem 70 MWe, která pracuje na podobném principu jako letecký motor. Dle generálního ředitele Tepláren patří mezi nejsložitější technické zařízení v oblasti klasické energetiky vůbec. Červený mlýn byl zprovozněn v roce 2019 a dnes je s výrobou v hladině přes milion gigajoulů tepla a 330 tis. MWh elektrické energie nejvýznamnějším zdrojem teplárenské soustavy v Brně.

Podobně jako v třicátých letech Špitálka, Červený mlýn v Brně v současnosti patří mezi evropskou teplárenskou elitu. Špitálka přitom neodstartovala jenom pohodlné a ekonomické vytápění, ale v historii měla i významné ekologické přínosy. Díky ní ve Starém Brně zaniklo 68 kouřících továrních komínů, navíc se k nim přestalo dovážet palivo a svážet popel.