V současnosti je světově uznávaným znalcem díla Platóna, jeho dílo přitom dle svých slov začal číst v elektrárně. K filosofii, literatuře a jazykům tíhl Julius Tomin od dětství, nic na tom nezměnil ani komunistický nátlak. Filosofie si místo vždycky najde, na prestižních univerzitách i policejní stanici.
Podzemní univerzita
Když mu režim znemožnil vyučovat, organizoval semináře filosofie ve svém bytě na Letné pro mladé lidi, kteří studovat z politických důvodů nemohli. Zasloužil se o založení tzv. podzemní univerzity Vzdělávací nadace Jana Husa, která na bytové semináře vysílala přední britské akademiky, například filozofy Rogera Scrutona nebo Anthonyho Kennyho.
V roce 2019, při příležitosti 40. výročí česko-britské spolupráce na utajovaných bytových seminářích, odhalili britští akademici pamětní desku oslavující činnost bývalých českých disidentů s textem:
V časech normalizace byl tento dům domovem Dr. Julia a Zdeny Tominových a dějištěm prvních filozofických seminářů, na kterých přednášeli britští lektoři Vzdělávací nadace Jana Husa, 1979 – 1989, jejich aktivity vešly ve známost jako podzemní univerzita. Komunistický režim proti jejich účastníkům i lektorům zasahoval represivně.
Na jednom domácím filosofickém semináři za Tominem přišel Václav Havel s prohlášením Charty 77, stal se jedním prvních signatářů. K prvním signatářům a organizátorům Charty 77 patřil i významný filosof Jan Patočka, učitel Tomina. Patočka se v roce 1977 stal také první obětí represí komunistického režimu vůči signatářů Charty, když po několikahodinovém výslechu zemřel.
Dělat filosofii
„Nikdy jsem nedělal nic dobročinně, všechno, co jsem dělal, muselo mít v první řadě význam pro mě. Člověk může studenty dobře vést jen v tom případě, pokud má každá přednáška význam pro něj,“ uvedl nezlomný filosof pro Paměť národa, když popisoval fungování svých seminářů po zveřejnění Charty 77 a úmrtí Jana Patočky. „Šlo mi o to, dělat filosofii, která dělá něco s životem, která má smysl, i když z toho žádná kariéra nebude,“ přiblížil Julius Tomin dále ve svém vzpomínání.
Když jednu z jeho domácích přednášek filosofie přerušila komunistická policie a aktéry odvedla na výslech na nechvalně proslulou Bartolomějskou, pokračoval Tomin tam. Průběh zadržení i obsah přednášky, kterou měl vést oxfordský filosof Dr. Kenny na téma Aristotelovy etiky, detailně popisuje v příspěvku Čas pro filosofii, publikovaném na svém webu.
Julius Tomin zažil komunistické vězení, persekuce i nucenou emigraci, o svobodu myšlení však nikdy nepřišel. Filosofii přednáší stále, Hodnotami Platóna nebo Sokrata žije celý život. Narodil se 2. prosince 1938 v Praze.