Stále čelíme nelehkým výzvám, které zásadně mění svět. Otázkou je, zda k dobrému. To však neznamená, že by zcela chyběly dobré zprávy, které přinášejí i naději do budoucna. Posilují víru v lidstvo, lidskost, ale i techniku a technologie, projasňují naše dny, resp. dny roku 2023, kdy jsme mohly dobré zprávy z oblasti ochrany životního prostředí, vědeckého pokroku nebo technologií zaznamenat. Tady jsou ty klíčové…
Dobro velké jako oceán
Světový oceán pokrývá více než 70 procent povrchu Země a neustále se mísí po celém světě. Ovlivňuje každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Miliardy lidí přitom živí jako zdroj potravy i místo obživy.
Na zdraví oceánu je závislý obchod i cestovní ruch, ovšem jeho role je ještě mnohem větší. Oceán nám dodává polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcuje třetinu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje. Je také hlavním regulátorem globálního klimatu a člověk ho ovlivňuje mnohem více, než je zdrávo, popisuje OSN a současně otevírá téma ochrany oceánu. Konečně.
OSN iniciovala vznik Dne světového oceánu, který si připomínáme 8. června. Právě v červnu 2023 Organizace spojených národů OSN také finálně potvrdila přelomovou smlouvu o ochraně volného moře, když se na ní předtím dohodlo více než 190 zemí světa. Velká dohoda, která má dát konkrétní podobu ochraně biologické rozmanitosti světového oceánu mimo státní hranice, se přitom podařila po více než dvou desetiletích diskuzí. Doposud byly chráněny pouze 1,2 procenta volného moře, jak loni informoval například The Washington Post.
Dobro hluboké jako prales
Přestože jsme stále svědky masivního odlesňování, z Jižní Ameriky loni dorazily přece jenom i dobré zprávy. Nový prezident Luiz Inácio Lula da Silva avizoval politickou vůli odlesňování omezit. A to se během roku 2023 povedlo. Úplné ukončení odlesňování do konce roku 2030, které si Brazílie vytyčila jako cíl, je sice v ohrožení, loňská čísla však byla oproti předchozím rokům pozitivní.
V srpnu 2023 se navíc v Brazílii uskutečnil Amazonský summit, uzavřený se závazkem na ochranu deštných pralesů. Vůdci a ministři z osmi amazonských zemí podepsali v brazilském Belemu prohlášení s plánem na podporu hospodářského rozvoje v jejich zemích, který současně bude chránit přírodní bohatství Amazonie.
„Je důležité, že vůdci zemí tohoto regionu poslouchali vědu a volání společnosti. Amazonie je v nebezpečí, a nemáme moc času jednat,” uvedla mezinárodní skupina WWF v prohlášení k výsledkům summitu.
Na podzim ochranu přírody smluvně potvrdilo samostatně i Peru, když s USA uzavřelo dohodu o převodu dluhu v hodnotě 20 milionů dolarů na iniciativy ochrany přírody. Součástí dohody byly také čtyři nevládní organizace: Conservation International, The Nature Conservancy, Wildlife Conservation Society a World Wildlife Fund, které na ochranu přírody darovaly další 3 miliony dolarů.
„Naším cílem je přispět k efektivnímu řízení chráněných oblastí a provádět další ochranná opatření v peruánském Amazonii,” uvedl dle magazínu Mongabay Fernando Ghersi, ředitel The Nature Conservancy pro Peru. Dodal, že přesměrování peněžních prostředků představuje významný krok k dosažení dlouhodobé finanční udržitelnosti peruánského systému chráněných oblastí. Přestože koncept má i kritické ohlasy a negativně ho ovlivňuje místní politika, předchozí zkušenosti ukazují, že má skutečně pozitivní dopad na životní prostředí. Peníze se v Peru proměňují například na práci při řízení komunitních zdrojů, budování strážích stanovišť podél řek, kontrolu lesních koncesí nebo komunikaci s domorodci.
AI a nové objevy
Pokrok lidstva běží kupředu nesmírným tempem a loni ještě nabral na obrátkách. Stali jsme se svědky masivního nástupu umělé inteligence AI, který nastal právě v roce 2023 v mnoha sférách lidské činnosti. Patří mezi ně i příroda.
Umělá inteligence začala hrát klíčovou roli při analýze a zpracování obrovského množství dat shromážděných v terénu. Jak ukazují zkušenosti, zkracuje čas a zefektivňuje náročnou práci. To, co dříve trvalo roky, se díky technologiím zkracuje na měsíce. A stále dochází ke zlepšování. Uplatňuje se tak při ochraně volně žijících živočichů.
V rámci projektu Tech4Nature Mexico například pomocí sítě kamerových pastí propojených integrovaným monitorovacím systémem AI sleduje jaguáry v rezervaci Dzilam Bravo v Mexiku.
Z více než 30 tisíc obrázků a 550 zvukových záznamů pořízených v loňském roce, spravovaných nevládní organizací Rainforest Connection, dokázala AI prokázat přítomnost jaguárů. S přesností 90 procent také díky unikátní kresbě umí jednotlivé jaguáry odlišit. Loni se mexický projekt rozšířil i na identifikace dalších druhů. V rezervaci odhalil 119 druhů ptáků, savců, plazů a obojživelníků, z nichž 34 je považováno za ohrožené.
Umělá inteligence se pomocí nástrojů strojového učení a hlubokého učení podílí na ochraně biologické rozmanitosti, když poznává jaguáry v divoké přírodě Mexika, stejně jako gibony v Číně nebo koaly, které přežily požár v Austrálii. Kromě efektivní analýzy obrovského množství dat je umělá inteligence také klíčem k vytváření předpovědí, například vzorce migrace ptáků nebo umístění populace žiraf v nové lokalitě.
Nepomáhá však jenom zvířatům, ale přímo i lidem. Lékařství patří bezpochyby k těm nejprospěšnějším oblastem uplatnění AI a vítězům roku 2023. Díky AI odhalujeme nádory, do praxe se loni dostala také genová terapie a ošetření s nástrojem CRISPR. Mezi lékařské objevy roku 2023 patří lék zpomalující průběh Alzheimerovy choroby, léky na cukrovku, obezitu nebo poporodní deprese. Ty všechny už se úspěšně využívají v praxi.
V praxi se osvědčily i levné a lehké solární panely, jako kosmická technologie, která by mohla pro lidstvo mohla generovat energii ve vesmíru. Potvrzuje to studie, která po dobu šesti let sledovala výkon solárních panelů na oběžné dráze. Byla zveřejněná loni v časopise Acta Astronautica.
Objevujeme vesmír i Zemi, třeba jako nové druhy živočichů, rostlin a hub. Jenom slavná britská Royal Botanic Garden v Key v roce 2023 pojmenovala 74 nově objevených rostlin a 15 hub. K novým objevům roku 2023 patří třeba i elektricky modrou tarantuli v thajských mangrovech, šest miniaturních chameleonů v Tanzanii, trpasličí chobotnice na korálových útesech poblíž Japonska, madagaskarský gekon, peruánský had nebo prehistorický žralok. Celkem byly popsány stovky nových druhů.