Přeskočit na obsah
Londýn Big Ben

5. prosinec: Den, kdy Londýn zahalil tzv. Velký smog

    Velký smog v Londýně: Tisíce mrtvých zapříčinila souhra několika faktorů
    Zpočátku to vypadalo jako hustá mlha. Obyvatelé Londýna byli na smog zvyklí, a tak znečištěnému ovzduší nevěnovali pozornost. Nakonec za tzv. velký smog zaplatilo životem až 12 tisíc Londýňanů.

    Smog jako poznávací znamení Londýna

    Obloha zastíněná dýmem všudypřítomných komínů byla již od 19. století poznávacím znamením Londýna. Přesně před 70 lety, 5. prosince 1952 však smrtící koktejl chemie ve vzduchu spustil jednu z nejhorších katastrof spojených se znečištěním ovzduší.

    Celé čtyři dny byl smog v Londýně tak hustý, že blokoval sluneční svit. Viditelnost na několik metrů, kdy nešlo vidět ani z vozidla na semafor, znemožňovala dopravu. Všudypřítomný smog, který se dostal i do vnitřních prostor, britskou metropoli zcela ochromil. Šedožlutá mlha se postupně proměnila do žluté, ani zápach po zkažených vejcích přitom nevedl úřady k nějaké akci. Rozsah katastrofy se vyjevil až poté, co vítr toxickou mlhu rozehnal. Prvotní odhady hovoří o 4 000 mrtvých a 200 000 hospitalizovaných. Později se počet obětí odhaduje až na 12 000.

    Uhlí a síra

    Vládla tehdy tuhá zima, smog tak vedle továren a elektráren produkovali ve velkém i přímo Londýňané, většinou topící nekvalitním černým uhlím. Svůj podíl na katastrofě měly i dieselové autobusy, které v té době nahrazovaly elektrické tramvaje.

    Bezvětří, tlaková níž a inverze se na smogu podíleli stejně jako exhalace. Vědci až posléze dospěli k tomu, že zabíjeli zejména sírany, které se vážou na kapičky vody v přirozené mlze a reagují tady s oxidem dusičitým. Sírany i oxid dusičitý vznikají spalováním uhlí, do ovzduší se dostávají i z výfuků vozidel. V mlze se pak chemickou reakcí mění na nebezpečnou síru, jak později detailně popsali čínští vědci pod vedením profesora Renji Zhanga. Stav, který panoval v Londýně, napodobili v laboratorních podmínkách a výsledky zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academies of Sciences, jako varování čínská města Peking a Si-an. Smog tato města v současnosti charakterizuje stejně jako Londýn, který byl před sedmdesáti lety nejznečištěnější metropolí světa.

    V Londýně přitom tzv. velký smog přispěl k zavádění prvních zákonů na ochranu ovzduší, ale trvalo to. Další velký smog v Londýně zabíjel přesně po deseti letech, v prosinci 1962 si připsal asi 700 obětí. Přesto stál Velký smog na počátku opatření proti znečištění ovzduší a dal také vznik moderní meteorologii. Kvůli ochraně obyvatel se v Londýně začalo předvídat počasí pro nadcházející dny. Tehdy šlo o revoluční novinku.

    Komentáře

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *